Výroba tuniky


Alweron - zveřejněno03 Září 2010

Příklad typické a asi nejrozšířenější tuniky – dlouhý  rukáv, délka cca do půli stehen.

ÚVOD

Dost často se mi na akcích stává, že potkávám lidi, kteří jezdí už delší dobu, a přesto jejich kostým stále trpí výraznými nedostatky. Jelikož se jedná o „zkušenější“ jedince, tak většinou mají nějakou fakt vychytanou část kostýmu, ale základ je spíš smutný. Ano, kostým stojí na detailech, ale určitě ne pouze na nich. Nikoho neoslníte, když budete mít precizní doma vyrobenou nýtovanou kroužkovku na potrhané mikině, nebo úžasnou démoní masku s rohy, ale na sobě metalové triko. To jsou chyby, které se netolerují ani u začátečníků, ale u lidí, se kterými se na akcích vídáme už pár let, je to vážně věc politováníhodná. A přitom je k dispozici jednoduché řešení, které je dostupné takřka každému, protože je finančně celkem nenáročné.

Samozřejmě už slyším ohlasy chudých studentů, kteří se doma starají o tři mladší sourozence, mají otce ve vězení a matku alkoholičku, osm hodin stráví ve škole a dalších osm pomáhají nezištně v protidrogové centrále, že jsem dřevárenský fašista a nutím je pořizovat si něco, co vůbec není potřeba. Nikoho do ničeho nenutím, pouze nabízím návod, jak jednoduchým a levným způsobem vylepšit svůj kostým.

Mým jednoduchým kusem kostýmu není žádná novinka nebo něco složitého, je to obyčejná a v minulosti často používaná tunika. Co si pod tím představuji? Ta nejzákladnější tunika je velice jednoduchého střihu, mívá zpravidla dlouhé rukávy, délku cca někam nad kolena a může být jak letní, tak zimní, záleží na materiálu. Samozřejmě se dá vymyslet nespočet variant, kterak svou tuniku (pokud vám vadí to slovo, můžete používat jiné výrazy – halena, kytlice, róba, suknice…) upravit, aby stoprocentně vyhovovala zvolené postavě.

Pokusím se sepsat jednoduchý postup, jak si udělat takovou tuniku, která může být základem vašich kostýmů, a to tak, aby to zvládl i člověk, který nemá s výběrem materiálu a šitím žádné zkušenosti. Krejčí a švadleny mi jistě odpustí můj neodborný jazyk a pohled, jako většina fantazáků i já jsem samouk.

 

ZÁKLADNÍ ÚVAHY

Předtím, než se pustíte do shánění látky a stříhání, tak je potřeba si ujasnit několik základních věcí. Neexistuje univerzální kostým na všecko. Neexistuje univerzální kostým „na dobro“, nebo „na zlo“. Můžeme se pokusit udělat svoji tuniku buď konkrétně k nějaké roli, anebo spíše univerzálnější.

Nejprve je třeba si rozhodnout, jaká tunika bude. Chcete bojovou tuniku na skřetího pěšáka? Pak budete volit jiný materiál, než pokud máte postavu raně středověkého velmože. Rozhodněte si, k jaké roli budete nejčastěji tuniku používat, tomu poté přizpůsobíte ostatní. 

Další klasická tunika, tentokrát s rozparky po stranách  a zdobně olemovaným výstřihem.Důležitým aspektem je délka - vlastní zkušenosti doporučuji volit rukávy až k zápěstí, ať to nevypadá jako tričko. Postupně se zužující, ale ne zas upnuté, musíte v tom být schopni normálního pohybu. Doporučuji si odpustit různá rozšíření a visící cípy na konci, vypadají divně a jsou krajně nepraktické. Celková délka se běžně pohybuje od spodního okraje zadku až po kolena. Pamatujte, že čím níže tunika bude, tím širší ji musíte udělat, abyste se v ní mohli v pořádku hýbat. U kratších stačí prosté rozšíření, u těch delších (cca od kolen níže) jsou vhodnější spíše klíny. Druhou možností jsou rozparky- Buď po stranách, nebo vpředu, což je ale spíše pro jezdce.  

 Můžete si samozřejmě udělat jednoduchý náčrtek, dokonce to vřele doporučuji. Schematickou postavu zvládne nakreslit i múzou nepolíbený neandrtálec.  Vezměte v úvahu taky zvolenou postavu a tomu můžete přizpůsobit svůj náčrtek – elf může mít například klíny do špičky a v kontrastní barvě, luxusnější výstřih, oproti tomu žebrák může mít jeden rukáv o něco kratší, křivě šité švy apod.

 Barva z větší části záleží samozřejmě na vás, ale jen několik doporučení: barvení podomácku Duhou nebo podobnou barvou z drogerie, je sice možná „duch dřeváren“, ale výsledek je většinou taková pochybná barva, která pouští a celkem rychle bledne. Pro začátek doporučuji sehnat si látku už obarvenou. Spíše bych volil přírodní tóny a tlumené barvy – šedá, hnědá, zelená, písková, přírodní bílá apod. Vyvaroval bych se svítivých odstínů a agresivních barev (oranžová, tyrkysová apod.).

Dlouhá tunika se čtyřmi klíny (po stranách, vzadu a vpředu). Povšimněte si také lemování u rukávů. Šitá jako spodní honosnější část oděvu, materiál je dyftýn.Materiál je věc, o které se bude diskutovat snad až do skonání světa. Záleží na vašich ambicích a finančních možnostech. Výše zmiňovaný chudý student, který jezdí se skautským oddílem na dvě akce ročně, si asi nebude pořizovat stoprocentní vlnu. Taky dost záleží na tom, jak moc se chystáte v rozvoji kostýmu pokračovat.

Dost lidí šije ze starých prostěradel. Bavlna není špatný materiál, dá se sehnat v různých obchodech s látkami v různé kvalitě a ceně, prakticky ve všech barvách. Jde o to vybrat si tu kombinaci, která vám vyhovuje. Dalšími často doporučovanými materiály je samozřejmě len a potom směsovka. Len je obecně pevnější, víc hřeje, ale obtížněji se shání a většinou bývá dražší. Směsové tkaniny (bavlna/len, popř. ještě nějaká umělotina) se liší kus od kusu, záleží na poměru jednotlivých složek, ale obecně s nimi mám celkem dobrou zkušenost.

Z těch silnějších látek samozřejmě vyzdvihuji vlnu, která hřeje, je příjemná, nesaje vodu a vůbec je dobrá. Nevýhodou je vyšší cena (za metr dáte klidně čtyři stovky). Dyftýn je poměrně teplý, ale při šití je z něj bordel, navíc moc rád saje vodu. To samé samet. A ostatně ty taky nepatří k těm nejlevnějším. 

Svrchní vlněná tunika do nepohody. Rukávy přes lokty  a klíny po stranách (není to vidět, ale jsou od podpaží).Určitě bych vynechal polyestery, polyamidy a podobně. Kromě toho, že většina z nich na padesát metrů křičí umělotinou, pořádně nehřejí, nechovají se jako klasická látka, a navíc vám je zničí jiskřička z ohně. Nenechte se tedy zlákat případnou nízkou cenou a raděj si dopřejte přírodní materiál. Spodní tuniky bývají z lehčích materiálů, svrchní z těžších, ale nemusíte se tím samozřejmě řídit.

Máte tedy svoji vysněnou tuniku nakreslenou, vybranou barvu, vysněný materiál, našetřeno v prasátku, takže je potřeba začít shánět materiál. No jo, jenže kolik? Ze zkušenosti vím, že tři metry jsou dostatečná rezerva (šil jsem kabát a zbylo mi ještě na kápi). Můžete si udělat zmenšený model střihu (viz níže) a potom posouvat tak, abyste zabrali co nejméně místa, ale nezapomeňte na místo pro švy. A taky vám ve většině obchodů 189,5 cm látky neprodají. Nezapomeňte na to, že látka má směr vláken, takže doporučuji orientovat střih kolmo. 

Kde sehnat materiál? Samozřejmě prvním výletem asi budou nejbližší oděvní látky ve vaší lokalitě. Pokud nenajdete svou vysněnou tam, můžete se podívat po různých internetových obchodech, popř. fórech. Ale pozor! Na fotce a ve skutečnosti vypadá látka většinou dost jinak.

 

STŘIH A ŠITÍ

        Jak na střih, to je poměrně ošemetná věc. Můžete ho mít hotový za pět minut, nebo se s ním trápit dva dny. Základ můžou tvořit například čtyři obdélníky. Předek, zadek, dva rukávy, hotovo. Jednoduchá věc. Pokud máte dostatečně veliký kus látky, můžete udělat střih z jednoho kusu – nahoře na ramenou bude přehyb. Obdobně lze udělat střih ze dvou kusů – předek a zadek. To jsou poměrně hrubší střihy, takže s nimi výborně sedící upnutou halenu neuděláte. Ale většinou jsou plně dostačující.

Příklad střihu, který není vůbec složitý, ale přesto je velice pohodlný. Namísto obdélníků se jedná o lichoběžníky, rukávy jsou z jednoho kusu a šev mají na spodní (vnitřní) straně.

Příklad střihu, který není vůbec složitý, ale přesto je velice pohodlný.
Namísto obdélníků se jedná o lichoběžníky, rukávy jsou z jednoho kusu a šev mají na spodní (vnitřní) straně.

  • Pečlivě se změřte, popřípadě požádejte někoho, ať to udělá za vás, je to většinou přesnější a když to nebude sedět, máte to na koho hodit. Důležité rozměry jsou šířka a délka tuniky, šířka a délka rukávů, šířka průramků (to je to místo, kde se vsazují rukávy). Raději o něco volnější, rezerva se hodí, a zmenšit to jde skoro vždycky. Měříme se v tom, co budeme pod tunikou nosit, takže pokud šijete svrchník, nezapomeňte na sebe navléknout zbroj! Tunika většinou nebývá nějak upnutá, to je spíš záležitost různých kabátců, které mají taky o dost složitější střih. Takže když takových pět centimetrů ne šířce přidáte, vůbec nic tím nezkazíte.
  • Rozměry si poznamenejte a posléze aplikujte na střih nakreslený na papír. Jsou lidi, kteří si na balicí papír rozkreslí střih jedna ku jedné, ten pak na sobě zkouší a podle něj obkreslují na látku. Nikdy jsem to nedělal, ale věřím, že to pro někoho může být velká pomoc. Pokud máte strach vzít látku a začít po ní kreslit, existuje ještě jeden jednoduchý trik, jak na střih. Vezměte si nějaké triko nebo mikinu, ideálně z neelastického materiálu, a obkreslete střih podle něj (hlavně při šířce průramků a úhlu ramen je to dost pomocník).
  • Stříháme tak, abychom měli cca 1 cm rezervu na šití. Zkuste na to nezapomenout.
  • Šijeme buď v ruce, nebo na stroji. Kdo šije v ruce, buď nemá přístup ke stroji, anebo k tomu má nějaký jiný důvod. Pokud vás nějaký takový nenapadá, tak to nedělejte. Švy děláme co nejpečlivěji. Raděj tomu teď obětujte půlhodinku navíc, tunika se vám odmění větší výdrží. Kdo to prošije nějak halabala, tak se mu to někde brzy trhne. Obentlování okrajů látky u stehů, aby se vám to nepáralo, je dost používané, ale rozhodně ne nezbytné.
  • Poslední dobou je módní vnější švy udělat nějak ozdobně v ruce, vypadá to dobře - týká se většinou zapošití okrajů. Obšití kontrastní barvou, našití lemu, možností je spousta, záleží na tom, jak moc se vám do toho chce a co si od kostýmu slibujete.

 

ZÁVĚR

Na závěr bych chtěl dodat, že tunika jako taková vám kostým samozřejmě neudělá. Pokud si k ní vezmete legíny, šusťáky, nebo tenisky, budete za blba stejně.

Dále nabízím odkazy na stránky, které se problematikou tuniky také zabývají:

Melianiny žluté stránky – Další polopatický návod, jak na tuniku.

Curia Vítkov - Odívání – Neohrnujte nos nad historickými pojednáními, je v nich velká moudrost! Cca v polovině stránky najdete textík o tunikách.

kostym.cz – Jeden z mnoha střihů na tuniku na vynikajícím serveru kostym.cz.

slovane.cz - Článek na možné typy tunik u starých slovanů.

Prodejny látek:

 

Flex Tex - Pražský a internetový obchod s látkami. Zde budete nejspíše nakupovat levný materiál odpovídajícího složení a kvality.

Látky Mráz - Síť tří pražských prodejen s látkami. Ze sortimentu nejvíce využijete samet či dyftýn.

Sartor Bohemia - Pražská internetová prodejna převážně historických látek. Zde si pravděpodobně vyberete len, hedvábí či brokát.

Aped - Bývalý Stockhouse v Italské ulici - specialista na vlnu.

 

Hodně štěstí při tvorbě a těším se, až se potkáme na akci, kde nebudou vykukovat trička a mikiny! Fotky pocházejí z Melweniných stránek, Adáškovy galerie a Dráčecí galerie. Všichni zúčastnění dali svůj souhlas s uveřejněním fotek, pokud by to někoho zajímalo, za což jim děkuji.

4.5
Váš hlas: Žádná Průměr: 4.5 (14 hlasů)

Vskutku výborný článek; nenapadá mě nic, co by mu chybělo. A to je prosím pěkně pochvala, jelikož já jsem jinak šílenej rejpal Innocent Jen tak dál...

"Nepleť se do věcí čarodějů, protože jsou důmyslní a snadno se rozhněvají."

pravda je že svojí první tuniku jsem si šil taky sám a víceméně s úspěchem, druhá věc je že jsem si umanil lemy a na těch ztroskotal X) takže jsem měl buď tuniku do spod nebo na žebráka. Můj verdikt- tunika se určitě dá ušit i bez jakýchkoli předchozích zkušeností s šitím. Nejdůležitější je být pečlivý při měření a pak správně nastříhat jednotlivé díly, samotné šití je potom snadné. Použil jsem len a u dalších taky bavlnu, dle toho v jaké kvalitě za jakou cenu jsem něco sehnal. 

To, že na další tuniky jsem si už časem našel lidi kteří mi je ušili ve zlomku času, který bych nad tou tunikou strávil já je věc jiná. Obzvlášť šití z dražších látek bych asi nechal na někom kdo s tím má praxi.

 

P.S. pokud šijete poprvé tak se vykašlete na lemy a ozdůbky ;)

"They come back as dreadnoughts when they get killed..."

Jen více takových článků!

facebook

Česko-slovenská larpová databáze

CSLD logo

Nejbližší larpy