Jednodenka

Jedná se o krátkou, improvizovanou akci na pár hodin zábavy. Je hodně zaměřená na hraní role, objevování zápletky a mezilidské vztahy. Naše první akce tohoto typu, i když jsme před tím již organizovali akce jiné...

Je pro zvané a pozvané... Ovšem pokud nás neznáte, jste z okolí Varů a chtěli by jste přijet, stačí se nám ozvat, přijít v pátek před tím na trénink a domluvit se. Víc komunikujeme na ... (Více)

Jako každé jaro přijeli na jarmark komedianti se svým loutkovým divadlem. Rozložili kulisy. Počkali, až se všichni usadí a začali vyprávět svůj příběh…

Předehra
Ves jako každá jiná… Každý má své sny a svá přání. Obyvatelé se pídí za svými cíli, za každodenní prací. Jaký bude další den? Nudný a ospalý, jako mnohé jiné nebo se bude nějak lišit? Přichází ráno…

Dějství prvé – posledních pár dní
Před pár dny o půlnoci, kdy ponocný vytruboval a zaháněl zlé duchy, přišla znenadání bouře. Blesky projasnily noc, jako by byl den. Vrhaly strašidelné stíny, ty se míhaly, měnily, jako by byly oživlé… Pověrčivci by tvrdili, že stíny byly živé… Za takových nocí se prý dějí podivné věci, nebe se snoubí se zemí.

A pak to skončilo… Vyšlo slunce. Ozářilo probouzející se ves, domy. Mnoho opuštěných domů, jiné obydlené… Ves, jež začínala zas žít svůj život.

Mezihra
Poslové smrti, někdo jim říká andělé, v nebesích střeží duše… Bdí nad každým na zemi a doprovází duši k soudu, když nadejde její čas. Je to kruté? Nebo milosrdné? To vše ukáže jen čas…

Za života ochránci a průvodci ve smrti. Kam vás zavedou, až vyslyšíte volání posla smrti?

Mohou se tyto bytosti slitovat? Mohou měnit osudy svých svěřenců na zemi? A jsou dobří či zlí? Jsou stejní?

Dějství druhé – Den, kdy se mrtví vraceli

Začal běžný vesnický den… V hospodě se hrál hazard, kněžka udržovala svatý oheň. Kdo by čekal, že brzy nastanou doslova jatka – začalo to starostou.

Už to vypadalo, že budou volby na nového starostu, jenž by nahradil mrtvého… když se starosta a pár náhodných obětí neznámého vraha vrátili s tím, že je oživil anděl!

Ovšem to nebyl konec podivných událostí, starosta umíral zas a znovu, protože Vincent se rozhodl stát starostou, nic a nikdo mu v tom nemohl zabránit.

Do vesnice tou dobou přišli noví poutníci, kovář a paladin vyznávající vlčí řád boha Ulrika. A tento svatý bojovník se okamžitě dostal do křížku s ponocným a tím podivným cizincem co ostatní lákal k hazardu.

Mezi tím kněžka pomalu obcházela ves, zkoumala prázdné domy… a utvrzovala se ve své domněnce, že se tu děje něco divného. To vše a ještě stíhala odolávat svodům potulného barda, jež o ni usiloval.

Ukázalo se ovšem, že anděl tu má svého nepřítele, podivného Shimigami, který se snažil lapat nevinné duše právě zemřelých a odvést je sebou. Kdo ví kam, nikdo neměl tu odvahu zjistit kam…

První, koho si podivný černý tvor s kosou odnesl, byl nájemný zabiják - vrah starosty. Však nájemný zabiják nepracoval ze své vůle, ale byl najat. Kým? Přece Vincentem!

Na ponocného padl stín obvinění… Ovšem než paladin vykonal spravedlnost, byl při poradě s Andělem napaden tou druhou bytostí… V boji sice vyhráli, ale muž víry utrpěl vážné zranění nohy a břicha. Během léčení ho někdo (kovář) podle otrávil.

Tyto události vyvolaly zmatky a událo se víc podstatných i nepodstatných věcí. Nikdo, až na barda a obchodníka, si nedovede vysvětlit, proč kněžka vzplála horoucí láskou k felčarovi. Poté na něj záhadně zaútočil vlkodlak s kuší. Z útoku ponocný a bard obvinili obchodníka. Vedly se kolem toho dlouhé, předlouhé spory. Ale ničeho se nedocílilo…

Ničeho? Vlastně jedné věci ano… I felčar si začal uvědomovat, že podivnosti okolí – slunce stálo, domky byly prázdné… a pivo nějaké divné. Stejně jako hospodský. Když to říkal vesničanům, nikdo ho neposlouchal.

Paladin se rozhodl pro radikální řešení – otázat se Anděla na radu. Nepotkal však Anděla, ale Shimigamiho – jeho nepřítele. Ten s ním mluvil a pokusil se jej odvést pryč. Paladin však včas opustil Astrální sféru.

Paladin se však po těchto událostech rozhodl svolat sněm celé vsi, aby odhalil „pravdu“. K ničemu moc to nevedlo, ale odpoutalo to pozornost Anděly a Shimigami mohl zabít hostinského – astrální bytost.
obrázek Anděla

Muž víry byl schopen přemluvit několik lidí, konkrétně starostu a felčara, aby vyslyšeli volání Shimigamiho a nechali se odvést na druhý svět.

Bez hostinského zavládla div ne anarchie. Hospoda byla přejmenována na U Kapra a vilné kněžky… Kněžka vypadala smutně bez svého felčara… A jak hostinský chyběl a nenaléval, všem postupně docházelo, že je ves divná, že sem vlastně nepatří. Následovali tedy příkladu paladina a snažili se najít cestu ven.

Před jejich zraky se střetli Shimigamiho a Anděla. Pomalu jim začalo docházet, že ten, kdo je neustále vracel do jejich těl není tak dobrou bytostí. Ale ten druhý? Kam by je odvedl? Proto pořád pomáhali Anděle, umírali a byli odváděni portálem pryč… Do neznáma… Až nezbyl ani jediný… Ani jedna hračka…

Epilog

Svítalo… Vesnice se probouzela. Ve svých postelích se probouzely i ztracené duše – starosta, bard, kovář… Všichni… Všichni prošli portálem ze sféry a strážce duší je vrátil zpět do jejich životů. Po tom, co se odehrálo v krutém zajetí podvodného anděla a jeho kumpána, falešného hospodského, zbyla jen vzpomínka pohasínající jako noční můra. A také spousta otázek zbytku vesnice, kde že celý týden byli?

Unikli, aby se vrátili do svých zajetých kolejí…

Jen Anděl přecházela po své sféře – kopii vesnice - a plála zlostí. Podvodný Hostinský ve své podobě čiré energie jí byl v patách.

„Zmetek!“ Klela. „Vzal mi moje hračky! Zdroj mojí síly!“ Ve zlosti zapálila střechu jednoho z domů.

„Ale neboj se,“ snažil se ji uklidnit Hostinský, „najdeme si nové hračky… Nové duše…“

„Nenajdete,“ suše se ozval hlas Strážce a oba podvodníci strnuli. Věděli, co přijde, a tušili, jak to dopadne, pokud neutečou… Neutekli.