LGBT a larp


Manik - zveřejněno31 Říjen 2015

Report Anny Vanclové z panelové diskuse “LGBT a larp” pořádané neziskovou organizací Rolling 12. srpna na festivalu komorních larpů Live Action Pride v rámci LGBT festivalu Prague Pride 2015. Report představuje pohled autorky na výsledky debaty, nikoliv nutně závěry diskutérů, Rollingu nebo Prague Pride.

Diskuse se zúčastnili:

David František Wagner - moderátor diskuse, dlouholetý larpový autor, zakládající člen Rollingu

Ludmila Hamplová - novinářka, odbornice na queer komunity a gender

Fronéma Virglerová - hráčka larpů, zakladatelka první české stránky o polyamory

Michal Vilím - dlouholetý hráč larpů, amatérský divadelník

Iva Vávrová - hráčka a překladatelka larpů

Lucie Chlumská - absolventka psychologie, autorka řady larpů

Leoš Kyša - novinář, spisovatel, larper

Pozn. mezi diskutéry byli přítomni zástupci různých částí spektra sexuální orientace.

 

Složení larpové komunity

Prvním bodem diskuze byla charakteristika a složení komunity larperů. Ačkoli larp už u nás dávno není vnímán pouze jako doména nerdů a geeků a přitahuje celkem široké spektrum lidí, zůstává larperská komunita stále poměrně uzavřenou, což se ve vztahu k LGBTQ tématům a lidem poměrně výrazně projeví. Jako jakýsi odpichový bod diskuze byly předloženy výsledky krátké ankety vedené přes sociální sítě, v níž byli čeští i zahraniční (především britští a skandinávští) hráči larpu dotázáni na svou sexuální orientaci a gender, s nímž se identifikují.

Ve srovnání se zahraničím je mezi českými larpery v obou kategoriích menší diverzita. Drtivá většina českých dotázaných se identifikovala binárně, jako cis muž nebo žena, zatímco u celkového vzorku tvořily osoby, které vyplnily jinou možnost, celou desetinu. Mezi ženami pak bylo výrazně více jinak než heterosexuálně orientovaných osob než mezi muži, nejvíce se přitom lišil podíl bisexuálů.

 

Přijímání LGBT tématiky v prostředí českého larpu

Při bilancování toho, jak je to na české larpové scéně s LGBTQ tématy, velmi záhy vytanul velice typický jev, který se na poměrně dlouhou dobu ocitl v centru diskuze. Vztah k LGBTQ larpovým zápletkám a rolím je velmi rozdílný u mužů a žen - zatímco hráčky obecně o téma stojí a nebo se mu alespoň nijak nebrání, mužští hráči k němu přistupují výrazně neochotněji. Výsledek je prostý: gay postavy a příběhy se nepíšou, protože je nikdo nechce hrát, na čemž se shodli přítomní autoři her. Především mužští účastníci diskuze se následně snažili přijít na to, proč tomu tak je na základě zkušeností i reflexe vlastních pocitů.

Ve společnosti larperů lze samozřejmě narazit i na "klasicky" homofobní postoje lidí, kteří "gaye tolerují, ale nechtějí je vidět", vymezují se vůči tomu, aby se minoritě dával prostor, když většina tuto problematiku neřeší a mnohým lidem "je nepříjemná". Nutno podotknout, že tolerance k LGBT (herním zápletkám i hráčům) je v souladu s celospolečenským vyladěním asymetrická - ženy lesby se setkávají s výrazně vyšší mírou tolerance než muži gayové.

Dokonce i přítomní heterosexuální diskutéři reflektovali nepříjemné pocity z toho, "že je balí chlap" a to, že hrát v larpu homosexuální vztah s člověkem, o kterém vědí, že je v reálu heterosexuál, je pro ně přijatelnější než hrát totéž s hráčem, který je i ve skutečnosti gay. Je zajímavé, že hranice mezi postavou a hráčem je tedy vnímána u heterosexuálů a u gayů odlišně.

 

Obtížnost ztvárnění postavy s odlišnou orientací

Jako hlavní důvod, proč se vyhýbají hraní gay postav, uváděli přítomní náročnost jejich ztvárnění. Podle vlastních slov mají větší motivaci a menší problém vžít se do postavy, která má např. naprosto odlišné názory, pokřivenou morálku či psychickou poruchu, než do postavy s odlišnou sexuální orientací. Svou orientaci vnímají jako extrémně důležitou součást identity, kterou nejsou v roli ochotni či schopni "dočasně změnit", na rozdíl od jiných hlubokých hodnot jako je morálka či víra. V tuto chvíli je ale dobré si uvědomit, že LGB hráči jsou na mainstreamových larpech s heteronormativními postavami a příběhy ve zcela opačné pozici a vypořádávat se s rozkolem mezi rolí a svou "hlubinnou částí identity" musí vlastně standardně. Kdosi připomenul starý a poměrně dojemný citát jistého gay hráče, který poté, co v larpu poprvé hrál gay romantickou zápletku, pravil, že "konečně chápe, co všichni mají na těch romantických linkách".

 

Problematika uchopení a zakotvení LGBT tématiky

Někteří diskutující zmínili možnost vyvážit větší důraz na LGBT tématiku tím, že bude její přítomnost ve hře avizována předem a hráč, který se jí ve hře nechce věnovat, bude mít možnost svou preferenci vyplnit do přihlašovacího formuláře, stejně jako je zvykem dávat hráčům možnost se vyhnout prvkům, které mohou být nekomfortní či triggering. Námitkou proti tomuto návrhu bylo především to, že takováto praxe posiluje přesvědčení, že neheterosexuální vztahy skutečně stojí mimo běžný společenský rámec a jedná se o něco divného a vyhroceného, stojícího v protikladu k normativním romantickým a rodinným vztahům, které jsou považovány za naprosto běžné a očekávatelné v prakticky na každém kroku a nikdo se nepozastavuje nad jejich přítomností ve hře. S tím souvisí další, velice důležitá námitka proti současnému zpracovávání LGBT tématiky v larpu, totiž z negativních zkušeností vyplývající obavy o to, aby LGBT role jednak nesklouzávaly do stereotypů a především, aby byly dostatečně plastické a propracované a nedefinovala je jen jejich orientace. Hlavním tématem LGBT postav zkrátka nesmí být to, že jsou LGBT, což je dosud bohužel poměrně častý jev - existuje dost her řešících např. coming out či nepřijetí okolím, ale pohříchu málo her, jejichž gay postavy by byly gay prostě jen tak mimochodem a řešily úplně jiné záležitosti než svou orientaci. Měli bychom se snažit dosud dosti konzervativní larpovou kulturu postupně měnit a učinit ji více otevřenou a inkluzivní.  Je nejvyšší čas začít do her vkládat LGBT postavy, které jsou ale plnohodnotné a zajímavé a hráče nechat jaksi přivykat tomu, že diverzita je normální, že i mezi larpery je nezanedbatelné množství LGBT osob, které by měly mít větší výběr zápletek a rolí, se kterými se mohou lépe emocionálně ztotožnit...  a že hrát postavu s odlišnou sexuální orientací není nic extrémně nekomfortního a složitého. Za zvážení dokonce stojí i návrh který v diskuzi padl: zkusit hráče motivovat k ujímání se gay postav tím, že tyto budou nadprůměrně zajímavé a "přísné".

 

Gender postavy vs. gender hráče

Velkou, možná dokonce nadpoloviční část diskuze pak zabralo téma, které se v larpové komunitě probírá již nějakou dobu a vzbuzuje kontroverze, totiž genderovanost rolí a vztah mezi genderem postavy a hráče. V tuzemském larpu je zaveden zvyk a) striktně, s minimem výjimek, rozlišovat mužské a ženské role a b) svěřovat genderované role výhradně hráčům daného pohlaví. Dělení většiny rolí na mužské či ženské nebylo příliš kontroverzním tématem. Na jeho obranu hovoří argumenty poukazující na asymetričnost a nefunkčnost některých vztahů v případě, kdy by se změnilo pohlaví některých postav, dále rovněž věrnost realitě u her inspirovaných skutečnými událostmi či zpracovávajících historická témata, v neposlední řadě také náročnost designu, např. i kvůli jazyku, který neumožňuje genderově neutrální formulace. U některých her ale přísná genderovanost postav může být důsledkem určité setrvačnosti v tom, že "se to tak prostě dělá", a ve výsledku může být zbytečná a ani nepříliš výhodná, co se např. naplnitelnosti hry týče - v takových případech by možná stálo zato zvážit, zda nečinit více postav genderově ohebnými. To, co vyvolalo, a obecně vyvolává, živější debatu, byl druhý ze zmíněných zvyků. V našem prostředí se nepředpokládá, že by hráči chtěli - resp. mohli - ztvárnit postavu jiného pohlaví než jsou sami. Mnoho tvůrců her i hráčů se obává toho, že by to mohlo svádět ke karikování žen či mužů a přehrávání stereotypů. Časté jsou i obavy, že by taková hra mohla být povrchní, zaměřená na vnější projev a nezasahující hlouběji do psychologie postavy. Některé argumenty se nesly také v esencialistickém duchu: předpokládaly existenci jakési "ženské" a "mužské" zkušenosti, které příslušníci jiného pohlaví nedokáže prožít ani věrohodně ztvárnit. Častým argumentem pro, který zmiňuje obzvláště ženská část larpové komunity, je celkový, a do jisté míry pravdivý dojem, že ženské postavy v larpech jsou obecně méně pestré a zajímavé než postavy mužské - bývají méně akční a konfliktní, někdy jsou i psychologicky plošší, velmi často je pro ně určující až vztah k nějaké mužské postavě (jsou něčí ženou či matkou), v historických hrách jsou omezované dobovými konvencemi. Tento pocit je u hráček dosti rozšířený a bez ohledu na to, zda a jak by se u nás ujala možnost hrát role bez ohledu na pohlaví, je to důležitý podnět k reflexi pro tvůrce her a postav. Na této diskuzi bylo zajímavé vlastně i to, co "nezaznělo" - totiž fakt, že po celou dobu běžela pouze v cis-trans rovině a genderové binaritě a nebrala v úvahu zkušenosti a preference lidí, kteří do ní nespadají (tj. neidentifikují se ani jako muž, ani jako žena) - což ale není příliš překvapivé vzhledem k tomu, že podle na úvodu zmíněného dotazníku je takovýchto osob mezi českými larpery minimum.

 

Závěrem

V souhrnu lze říci, že LGBTQ tematika a problematika není v českém larpu plně rozvinutá a už vůbec ne dořešená. Pozorujeme jevy známé z celospolečenského měřítka - např. to, že možnosti LGBT osob a postoje okolí k nim se signifikantně liší v závislosti na jejich pohlaví, ale i to, že zatímco téma LGB je v larpové komunitě obecně otevřené a diskutované, trans a queer témata zůstávají na druhé koleji. Účastníci diskuze byli dosti nakloněni otevírání nových témat z oblasti LGBT a genderu i uvádění možných inovací do praxe - alespoň tedy na zkoušku. Larp je koneckonců hra a experimentování do něj patří. Mnohé pokusy nemusí končit omylem a mohou postupně měnit naši stále se vyvíjející a formující larpovou kulturu - a činit ji společensky odpovědnější, tolerantnější a inkluzivnější.

 

3.666665
Váš hlas: Žádná Průměr: 3.7 (3 hlasů)

facebook

Česko-slovenská larpová databáze

CSLD logo

Nejbližší larpy