Larpometrie - hodnocení larpů


Mealtiner - zveřejněno15 Prosinec 2012

Tak nám vzniká databáze larpů. Dobrý to počin, že? Znáte ČSFD? Tak tento nově vznikající projekt by měl být přesně to stejné. Jen místo filmů budete moci vkládat a pak hodnotit larpy. Rozdávat hvězdičky, komentovat, psát, co se vám na larpu líbilo, a tak dál.

Otázkou pak zůstává, zda je vůbec něco takového jako objektivní hodnocení larpů možné. A na tuto otázku se pokusím v rámci tohoto mého krátkého článku najít odpověď.

 

 

Larp je jako film

Vznik larpové databáze mě vede k myšlence, co se to vlastně bude hodnotit? U filmu je to jasné. Pustíte si jej jednou, podruhé, potřetí. Půjčíte jej kamarádovi a on uvidí přesně to stejné co vy. Kdokoliv a kdykoliv si film pustí, uvidí to stejné. Hodnocení pak bude závislé jen a pouze na tom, zda se daný film tomu či onomu líbí. Na tom, jaký má kdo vkus a co jej zajímá. Někdo dává přednost komediím, někdo thrilerům, jiný zase dramatu či artovým filmům nebo filmům pro náročné diváky. A podle svých preferencí dají filmu hodnocení. Je zde pouze jedna proměnná, a tou je osobní pohled a názor diváka.

 

Larp je jako divadlo

Vezměme teď takové divadlo. Jak to se od filmů liší? Máme zde pořád stejný příběh, stejné dialogy, stejnou scénu, stejné ztvárnění (pokud tedy budu brát jedno konkrétní nastudování). Opět tu máme diváky, kteří hodnotí svými pocity. Opět můžete jít na to stejné divadlo znovu a znovu, dokud se vám neomrzí. Jak se tedy divadlo liší od filmů? Je zde oproti osobnímu pohledu diváka navíc ještě jedna proměnná, a tou jsou herci a jejich projev. Pokud budou hrát jednu roli dva různí herci, bude výsledek vždy jiný. Dokonce i když to bude hrát ten stejný herec a pouze se špatně vyspal nebo je nachlazený, bude výsledný dojem jiný. Příkladem může být muzikál, kde stejnou roli hrají dvě různé zpěvačky. Jistě poznáte rozdíl třeba mezi Lucií Bílou a Helenou Vondráčkovo. Každá odehraná repríza na vás zapůsobí jinak. Tedy i představení budete hodnotit pokaždé různě.

 

Larp je larp, žádné divadlo či film

A jak je na tom ten náš larp? V čem je stejný a v čem se liší?

Larp tvoří ze své podstaty primárně hráči. I když bude mít hra stejný scénář a děj (jako u filmu či u divadla), pořád zde bude ona nová proměnná - hráči. I když stejný larp uvedu dvakrát po sobě, bez ohledu na to, zda je to komorní larp s pevným scénářem a dějem nebo dřevárna, která se koná jednou ročně podle stejných pravidel a příběhu, vždy bude zážitek jiný. A jiný bude právě proto, že hráči nebudou nikdy úplně stejní. A i kdyby byli, pak se jim nikdy nepodaří odehrát hru úplně stejně jako poprvé. A co víc, ani se o to nebudou snažit. Protože i kdyby to šlo, kdo by stál o prožití do písmenka stejného zážitku dvakrát, že?

 

Hodnocení

Máme tady tedy tři různé úrovně hodnocení:

  • Filmové - externí pohled na hotové dílo, které se nemění.
  • Divadelní - externí pohled na dílo, které se představení od představení liší.
  • Larpové - interní pohled. Nehodnotíme dílo svým pohledem z vnějšku, ale svým prožitkem z vnitřku děje.

Co tímto vším chtěl básník vlastně říci? Hodnocení jako takové je přirozené. Bylo to tak vždycky. Chceme přece všem kolem nás říci, jak se nám to líbilo, jak je ten který larp dobrý, co tam organizátoři zase podělali. A taky to, že já jsem ten největší znalec larpů na světě a mohu si dovolit larp hodnotit.

Larp hodnotíme všemi třemi pohledy uvedenými výše. Díváme se na něj jako na film a říkáme kamarádovi: „Ten larp byl fakt kulervoucí. Na ten musíš jít. Zažiješ a uvidíš to stejné co já.“ Také se na něj díváme jako na divadlo a hodnotíme jeho stavbu: „Ten příběh a ty questy byly letos obzvláště povedené. A víš, jak dobře letos Pepa hrál? A ty efekty, kouř, výbuchy... to bylo něco. To se na jiném larpu nevidí.“ A samozřejmě pak také larp hodnotíme z pohledu hráče: „Tam už nikdy nepojedu. Zklamalo mě to. Neužil jsem si to. Nemohl jsem si pořádně zahrát. Organizátoři mi vůbec nedali prostor. Ten larp je k ničemu, nejezdi tam.

Řekněte mi, že to tak není. Že když vzpomínáte na larp, ze kterého jste se právě vrátili, nehodnotíte jej a nevzpomínáte, jako byste se právě vrátili současně z kina, divadla a larpu. Je to tak? Je! Vy to víte, já to vím.

 

Larpometrie

Na druhou stranu se poslední dobou objevují tendence začít hodnotit larpy více profesionálně, více erudovaně. Hodnotit a očíslovat larpy. Říci, který je lepší a který je horší. Na co jezdit a na co nejezdit. Kdo má více larpů a více hvězdiček, je větší boss. 

Ve vědě existuje obor, který vznikl před pár lety – „scientometrie“ (viz. Scientometrie na Wikipedie). Je to obor/věda, která se zabývá hodnocením článků, publikací a výstupů práce vědců. Existují různé indexy, kterými si můžete vědce očíslovat, ať už je to impact factor nebo třeba Hirschův index. A co více, když se rozdělují peníze (dotace, granty, výplaty, odměny), hledí se právě na tato čísílka. Jak je kdo dobrý, kolik napsal ten rok článků, ve kterých časopisech jsou. Hirschův index třeba říká, kolik má který autor článků a s jakou citovaností. Když to srovnáme s larpy, dá se to přirovnat k tomu, kolik má ten který autor vytvořených larpů a jaké hodnocení dostal.

Vytváříme tu Larpometrii. Systém hodnocení larpů.

Máme tu obdobu impact factoru – „Včera v Šutru povídali, že ta hra je o hovně.“, „Psali o tom na facebooku, musí to být pravda. I Zappo s Roslavem to hodnotili.“ Stačí jej jen pojmenovat. Navrhuji třeba metodu „flašky“. Tedy abych byl přesnější „míra vypitosti flašky“ - tedy moment, kdy se začíná o tom kterém larpu v hospodě povídat. Zda je to ještě před tím, než nám donesou první flašku (= larp byl až tak dobrý nebo až tak špatný), nebo jestli se k němu dostaneme až jsme ve flašce na dně (= vlastně ani nestojí za to se o něm bavit za střízliva). Ne nadarmo se po každém lepším larpu či skupině larpů dělá afterparty. Je to právě proto, abychom mohli definovat tuto naši „míru vypitosti flašky“.

 

A co s ohodnocením larpů? Tedy jak byly třebas právě na vznikající databázi hodnoceny? V Brně byl vynalezen krásný termín, který říká vše - „kulervoucnost“, tedy přesněji tři stupně kvality larpů (dle Izmaela):

  1. Cool - čti „kůl“
  2. Cooler - čti „kůler“ (případně „jako od Kollera“)
  3. Coolervoucí - čti „kulervoucí“

Pro zavedení larpometrie nám pak už chybí jen nějaká obdoba Hirschova indexu, tedy poměru mezi množstvím publikovaných článků a jejich citovaností. V podání larpové scény by se tedy mohlo jednat třeba o poměr mezi „mírou vypitosti flašky“ a „kulervoucností“. Můžete to pro mě za mě nazvat třebas „Jezevcův index“ (pozn. autora: Nic proti tobě, Jezevče. Jen jsi mi přišel první do rány. A Zappa s Roslavem jsem již pomlouval v článku dřív.). Přesnou metriku a postup výpočtu bych nechal na někom erudovanějším, kdo má za sebou už pěknou řádku lahví a koule mu už byly utrženy mnohokrát. Snad se někdo takový najde a bude metriku definovat k podstatě věci.

 

Pro koho je vlastně hodnocení dobré

Spousta larpů se koná pouze jedenkrát a neopakují se. Pak je hodnocení k ničemu, protože nikdo další už si daný larp znovu nezahraje. Jediné, k čemu je to dobré, je lepší „Jezevcův index“. Do této skupiny patří většina dřeváren - znám jen pár, které se konaly na základě stejného scénáře a pravidel znovu. Řekněme si, že hodnocení je u dřeváren zbytečné. Ale pojďme dál, máme tu světy. Je jedno, jestli fantasy, postapo či jiné. Otázkou je, zda je možné jít na stejnou hru. Osobně také neznám larp z této kategorie, který by splňoval nějakou „opakovatelnost“ nebo alespoň stejný příběh či zážitek dvakrát po sobě. Nehledě na fakt, že na hru přijedou pokaždé jiní hráči. Vyřadíme tedy i tento larpový žánr. Co nám zbývá?

Zbývají nám vlastně jen a pouze komorní larpy. Tento nejkratší žánr se poměrně často opakuje znovu a znovu. Můžete si jej uspořádat ve své oblíbené hospůdce, v pokoji u sebe na privátě nebo v komoře. (Ano, zjednodušuji. Záměrně.) A teď se tedy dostáváme k otázce, zda je hodnocení alespoň u této skupiny trochu objektivní či užitečné. Přeci jen se tento larp hraje často a i jednotlivé hry se několikrát opakují. Je tedy alespoň nějaká šance, že hodnocený larp si budete moci zahrát za měsíc vy. Tak co? Jak to je? Je to možné?

Sám za sebe tvrdím, že není. Larp dle mého nelze nijak relevantně a alespoň trošku objektivně hodnotit.

Protože i když přijdete na stejný larp, do stejného prostředí, za stejnými organizátory, dostanete stejné rekvizity i podklady, pořád zde bude ještě jedna proměnná, kterou nelze vyloučit. A to jsou právě hráči, kteří z larpu dělají živou zábavou, která je pokaždé jiná. Pokaždé to záleží na tom, jak kteří hráči hrají, jak si sednou či nesednou vzájemně, jaké mají zkušenosti, jaké mají nadání.

A právě hráči jsou tím prvkem, který způsobuje to, že larp nelze nikdy hodnotit jinak než zpětným pohledem na uplynulou hru. A žádný projekt či člověk nemůže tvrdit, že na základě hodnocení uplynulého ročníku či uplynulého běhu bude příští běh/ročník stejný a stejně kvalitní.

 

Co říci úplně na závěr?

Neexistuje larp, jehož hodnocení by bylo prospěšné do budoucnosti. Je to vždy pouze ohled za již uplynulou akcí; prožitkem, který se již nikdy nebude opakovat. Je potřeba si larp prožít tady a teď. A ne vytvářet systém hodnocení a zavádět larpometrii.

Autor: Michal "Mealtiner" Truhlář
(mealtiner [at] moravianlarp [dot] cz

2.25
Váš hlas: Žádná Průměr: 2.3 (4 hlasů)

Úplně jakákoli hra se dá hodnotit, děje se to, a takové recenze jsou žádáné a prospěšné.

"They come back as dreadnoughts when they get killed..."

a budu muset být k tvému článku velmi kritický. Tvá teorie selhává hned na začátku, když vymýšlíš jakousi typologii hodnocení. Jenže recepce a interpretace je normální součást literární, filmové, mediální a dalších věd. Třeba už za větu "Filmové - externí pohled na hotové dílo, které se nemění" bych zabíjel, protože to přece není pravda. Pokud vezmeme film jako sdělení a diváka jako příjemce, tak každý příjemce samozřejmě toto sdělení přijímá a interpretuje a prožívá jinak. To znamená, že to dílo se nejen mění na základě spousty proměnných, ale ono je u každého příjemce jiné. (když se bavíme o subjektivním pohledu). To by nemohla existovat ani CSFD kdyby to tak nebylo. Proto to srovnání s larpem nejen že nehapruje, ale ono sedí. Protože i konkrétní hru každý hráč přijímá jinak. Ano. Je tam ten důležitý rozdíl toho, že jiný běh stejného larpu se může více či méně povést a že ho hrají různí lidé, ale to nám to neshazuje tak (protože jak popíšu níž, je tam řada dalších kritérií, které tohle zkreslení minimalizují), abychom řekli - hodnocení nemá smysl, není to prospěšné do budoucnosti. Co se týká objektivního hodnocení, to je další velký nesouhlas s tvým článkem. Samozřejmě, že existují objektivní hodnotící kritéria filmů, literatury, divadla a také...světe div se...larpů. Jak můžeš napsat, že u hodnocení filmů existuje jen jedna proměnná - subjektivní pohled diváka. To přece úplně popírá silnou tradici filmové kritiky, která samozřejmě není ryze subjektivním výplodem typu "jak se mi to líbilo", ale těží z nějakých filmových postupů, u kterých lze určit zda jsou dobré nebo nikoliv (od scénáře, přes kameru, triky, hudbu, výpravu, herce...). U larpu je to úplně stejné. Ano, můžeš mi namítnout, že i hodnocení všech těchto kritérií je svým způsobem subjektivní a lze to tak brát, ale to neznamená, že to nelze používat a co především - že to nelze aplikovat na larp (kostýmy, kompozice, časování hry, použité mechanismy a jejich funkčnost, kvalita příběhu, cépéčka) - svým způsobem je hodnocení larpu jen komplexnějším hodnocením spojujícím více platforem (třeba tu literární - příběh, divadelní - postavy, filmovou - kompozice atd.).
Co se týká věty: "žádný projekt či člověk nemůže tvrdit, že díky hodnocení uplynulého ročníku či uplynulého běhu že bude příští běh / ročník stejný a stejně kvalitní." - Toto opět není úplně pravda. Vždyť už teď máme hry, které mají většinově velmi dobré recenze a které v dalších a dalších bězích tyto recenze potvrzují (typicky Moon). Ano, může tam být výkyv. Nějaká smůla. Že se sejde víc hráčů, kterým to nesedne a běh není tak špičkový, jak recenze popisují. Ale přece to je stejné u filmu i u literatury i u divadla - taky ti to nemusí sednout, i když to recenze ostatních vynáší do nebes. Kolikrát se mi nelíbil film, který na CSFD vychvalovali a zvali na něj...Takže to sis podle mě prostě neudělal správný závěr.

Jinak nesouhlasím tedy ani s tím, že by hodnocení bylo k ničemu u larpů, které se již nebudou opakovat. Minimálně jako zpětná vazba pro organizátora, vyjádření názoru na hru ze strany hráče, věci, ze kterých se třeba organizátor může poučit pro své příští hry. Imho říct, že je to k ničemu, je silně krátkozraké. Jsou tedy všechny recenze na již proběhlé larpy k ničemu? Vždyť to je úplně to samé. Tím článkem v podstatě říkáš, že ani nemá smysl psát recenze (což je jen rozsáhlejší formát pro komentáře na databázi).

lidi na tohle bych se vykaslal. Nakousli jste debatu, ktera spolehlive vyvolava hejty na tech nejlepsich vedeckych konferencich uz mnoho desitek [ne-li stovek] let... A k jednoznacnemu reseni se nedostali ani lide daleko vzdelanejsi, nez my, lide, kteri o tom premysleli mnohem dele a hadali se o tom do krve mnohem intenzivneji...

Vykaslal bych se na to. Neresil bych tady, jestli je larpy mozno hodnotit objektivne, nebo neni. To neni otazka, kterou vyresime. Ptejme se radsi

"Je hodnoceni larpu k necemu dobre? Je to uzitecne?"

Myslim si ze ano. Je to zpetna vazba organizatorovi. To jestli larpy konkretniho tvurce dostavaji v prumeru 30 - 40%, nebo 80 - 90% nam muze prozradit, jestli se ten konkretni clovek spise ma zamyslet, co dela spatne a co by mel spravit, nebo co dela fakt dobre a co by mel treba podporovat, nebo o tom psat clanky. Je to ukazatel toho, jak samotna akce byla vnimana prumerem lidi. To je take urcity ukazatel.

Cemu bych se vyvaroval je srovnavani akci podle procent. Nejde to. Na jednu akci se ma technicky moznost dostat jen maly pocet lidi. od jednotlivcu po stovky, ale nikdy ne vsichni. Na film se dostane vsem, muzeme si jej stahnout, pujcit atd. Nebudu zabihat do toho, jak se da srovnat komorni larpik a bitva peti armad.

Spis me napada srovnavani v pripade akci, kterou si pro sebe udelalo a ohodnotilo par lidi, stovky kilometru ode me v roce 2006 a akci od jinych tvurcu pro jinou cilovku v roce 2012, kterou si zahraje jen jednou jinych par lidi. Nechci se venovat filozoficko-hloubkovemu scientometrickemu rozboru toho, proc to jde / nejde, ale spis se zeptat.. k cemu to krucinal je dobre?

Za sebe rikam hodnoceni ano, srovnavani ne. Hodnoceni urcitou vypovedni hodnotu to ma, ale hodnoceni procenty by vzdy mel doprovazet take komentare, klidne na sobe nezavisle. Spis si chci o akci precist kratke nazory, ktere povazuju za nejlepsi vec na csld, nez ujizdet na procentech. Srovnavani neni nijak uzitecne a povede akorat k boostu ega / uzirani se u tech lidi, pro ktere je vice dulezite to, jestli je jejich larp A lepsi nez larp B, nez akce samotna.

Jo, musím souhlasit s Drirrem. A koho zajímá víc, tak si může přečíst třeba knížku Démon Teorie od Antoine Compagnona (http://www.nakladatelstvi.hostbrno.cz/cs/nakladatelstvi/literarni-veda-a-historie/teoreticka-knihovna/item-431). Tam lze najít některé úvahy, na které Drirr naráží.

facebook

Nejbližší larpy