Črta k larpové komunitě II


Výstupy Odrazu - zveřejněno09 Leden 2012

Kdo v ní hraje první housle? 

Autor: Martin "Pirosh" Buchtík

Přečtěte si i předcházející článek: Črta k larpové komunitě I (18.10.2011)

 

 

Nehrajeme stejné role

Pokud jsme si položili otázku, kam se může larpová komunita vyvíjet, musíme se také jedním dechem tázat, kdo ji má možnost posouvat dál. Je celkem jasné, že ne každý má stejné možnosti, ne každý hlas má v tomto směru stejnou váhu. Jako každá větší skupina, i larpová komunita má své vůdčí postavy, které jsou právě tou hybnou silou komunity, jejím základním stavebním kamenem. Těmto vůdčím postavám budeme říkat elity. Cílem článku je ukázat, kdo jsou elity a jakým způsobem komunitu ovlivňují. Nečekejte ale, že se na konci dočtete jména deseti lidí, které nějakou teoretickou úvahou či všelidovým hlasováním označíme za elity a budeme zbožně čekat co vymyslí, nebo lépe takový rozhodovací proces v flamové smršti napadneme/obhájíme, protože zrovna naše jméno/jméno kamarádky na seznamu je/není. Nelze totiž stanovit přesnou hranici toho, kdo již je a kdo ještě není elita v jakémkoliv smyslu.

Jak jsem již v minulém článku nastínil (pozn. redakce: Črta k larpové komunitě I), larpová komunita tvoří v určitém slova smyslu vlastní mikrokosmos, který jsem označil pojmem pole. Toto naše pole sousedí s dalšími poli, částečně se s nimi prolíná, přebírá z nich inspiraci, atp. Jako každé jiné pole, i toto má svá pravidla, své vítěze a své poražené. A změna pravidel, jejich určování a důsledky těchto změn nás dnes budou zajímat především. 

 

Dvoustupňový koncept elit a lokální elity

Elity můžeme z hlediska jejich pozice v rámci sítě, rozsahu jejich působnosti a dopadu, které jejich rozhodování má na larpovou komunitu nebo její část, rozdělit na dvě skupiny. Jednomu typu elit můžeme říkat lokální, druhému kosmopolitní. Jde o přepracovaný koncept převzatý ze sociologie a je z dřevních dob, kdy ještě nebyl Internet [Lazarsfeld, Berelson, Gaudet 1944]. Kosmpolitní elity, kterým se v článku budeme věnovat především, jsou takoví lidé, kteří ovlivňují celou komunitu nebo její velkou část (ať přímo nebo nepřímo). Lokální elity jsou naopak ti, kteří mají strategickou pozici v rámci sítě a ovlivňují specifickou větev (viz. obrázek). I lokální elity mají svůj význam, často totiž propujují jednotlivé části komunity a svým způsobem existenci komunity umožňují. Pojďme se nejprve alespoň stručně věnovat jim.

 

Lokální elity

Lokální elity jsou zpravidla akční lídři, kteří propojují jinak izolované ostrovy. Mají tak strategickou pozici v síti, protože jsou něčím jako tlumočníky mezi jádrem a periferií. Jde nezřídka o ty, kteří přivedli k larpu celou skupinu lidí, vkládají do něj nejvíce času a úsilí. To je také důvod, proč mají nejvíce informací z celé komunity, přinášejí informace, novinky (jak se co dělá, co frčí), vyhledávají hry, na které je/není dobré jezdit a velmi ovlivňují zbytek skupiny v tom, čí hlas je a čí není hodný pozornosti. Obecněji můžeme říct, že právě lokální elity jsou ti, kdo sledují dění, třídí informace a rovnou je interpretují a předávají dál, jsou tedy mimo jiné výraznými názorovými vůdci, se kterými je třeba počítat. Podobný proces funguje samozřejmě i obráceně. Pokud určitá skupina přijde s nějakou inovací, jsou to právě lokální elity, které tyto inovace představují a nabízejí k širšímu využití. Přímý vliv na své okolí mohou využít docela snadno i opačným způsobem než je komunikace se zbytkem komunity. Informace nejen předávájí, ale mohou je i zablokovat.

Lokální elity tedy fungují jako odborníci na dění v komunitě, dodávají vlastní interpretovaný pohled na různé situace, který můžou více či méně vědomě zkreslovat a měnit. Mohou tak zesložitit nebo přímo rovnou znemožnit jakoukoliv komunikaci (pokud chcete nějaký pojem pro takové lidi, pak jsou zpravidla označováni jako "žáby na prameni"). Jejich úloha je velmi důležitá při šíření informací, ale ne už tolik při rozhodování o směřování komunity jako celku.

 

Kosmopolitní elity

Přestože je význam lokálních elit pro celou komunitu velmi podstatný, v tomto článku se zaměřím spíše na elity druhého typu – elity kosmopolitní. Abych tak mohl učinit, zavedu ještě jeden pojem, který je nezbytný pro pochopení fungování pole, a tím je pojem kapitálPrávě na pojmech pole, kapitál a habitus je vystavena teorie Pierra Bourdieu [1998]. Pro zjednodušení jsem se rozhodl třetí z pojmů vynechat, je však třeba říci, že i on má svou úlohu. Velmi zjednodušeně řečeno, habitus označuje naši předchozí zkušenost a schopnosti, které si do pole přinášíme, určuje naši schopnost se v poli pohybovat a přijmout jeho pravidla hry. 1. (prosím zapomeňte na Marxe). 

Kapitál je každý zdroj, který lze zužitkovávat v nějakém sociálním poli (jak fyzicky – například peníze, tak abstraktně – například pověst dobrého organizátora). Může nabývat různých podob: ekonomické, kulturní, sociální, kapitál dobrého jména, symbolické atp. Jejich součet určuje pozici v poli [srv. Bourdieu 1998: 22]. Je jasné, že pro každé pole je ve hře něco trochu jiného. Jiné charakteristiky a kapitály využijete v poli literárním a jiné v poli příznivců bojových uměníNapříklad autor tohoto článku by mohl hrát alespoň druhé housle v poli literárním, zato v poli bojových umění nedisponuje žádným žádoucím kapitálem. Nicméně si stále slibuje, že jednou někoho zbije, jen co pořádně naposiluje – tedy získá potřebný kapitál. 2. Pro pole larpu je typická určitá sada kapitálů, které určují pozici jedince v něm. Kosmopolitní elity pak poznáme tak, že disponují největším množstvím kapitálu v poli larpu. Není ale možné stanovit přesnou hranici elitnostiJe třeba říct že úvaha typu: "Karel elitou je a Pepa jen když napíše ještě jeden článek, čímž zvýší svůj kulturní kapitál" je prostě scestná a takto představený koncept použít prostě nejde. 3.

Kapitál je také možné získávat (vystudováním školy, absolvováním většího množství larpů, …) ale také přeměňovat jeden typ kapitálu na druhý. Například si mohu díky sociálnímu kapitálu (jednotlivé druhy kapitálů osvětlíme v zápětí) půjčovat odpovídající vybavení na různé hry, čímž zvýším svůj kapitál kulturní. Pokud nemám dostatek sociálního kapitálu, musel bych vynaložit značné množství kapitálu ekonomického (na každou hru si kupovat nové kostýmy, …) nebo se smířit s faktem, že nebudu vládnout dostatkem kapitálu kulturního.

 

Kapitál

Pro pole larpové komunikty je možné, s jistou mírou tolerance, stanovit určité klíčové kapitály, které nyní ve stručnosti představím:

    Abychom ale pochopili, jak to celé funguje, ukažme si to na zjednodušeném příkladu.
    Předpokládejme, že pozici v rámci pole larpu určují jenom dva druhy kapitálu – ekonomický a kulturní (viz. obr. 2). Nahoře v poli, někde nad hranicí uznání jsou lidé, které můžeme označit za elity. Nějakým způsobem můžeme do pole zasadit různé aspekty, které mají v poli nějakou váhu. Například kostým z prostěradla ukazuje, že jedinec obdařený tímto epesním kostýmem nebude v rámci pole larpu příliš vysoko. Na druhou stranu mít velmi dobrý role-playing je ceněné a vlastně celá komunita to připouští. Jak je patrné, neplatí, že vlastnosti výše v hierarchii jsou nutně objektivně lepší. To, co je dobré a co ne určuje každý, kdo je součástí pole. Ne každý však stejnou měrou. Čím výš jsem postavený, tím víc ovlivňuji, co se má a co nemá. Elity tak jasně určují pravidla pole a vkus (to, co je dobré).

  • Ekonomický kapitál: označuje nejen peníze, ale i majetek, kterým můžu v rámci pole disponovat (třeba i zbraně, ale i auto, kterým můžu na hru přijet). Je to také schopnost sehnat prostředky na produkci další činnosti. Tento druh kapitálu je vlastní spíše celým sdružením než jednotlivcům, protože právě sdružení dokáží disponovat výrazně většími prostředky.
  • Kapitál tvůrce larpu: je asi zřejmé, že tento typ kapitálu nemůže chybět a je poměrně výrazným a také specifickým prvkem larpového pole.
  • Kapitál Dalších aktivit: v larpovém poli tvůrci neprodukují jen hry, ale jsou aktivní i jinak, od webů až po festivaly. Tímto typem kapitálu disponuje jen relativně málo členů larpového pole a je zde rozhodně řada příležitostí.
  • Kapitál dobrého hráče: to je kapitál člověka, kterého na hrách chceme, ale také lidé, kteří jezdí na spektrum her. Špatně se říká, kdo ho má a kdo ne.
  • Kulturní kapitál: označuje jednak získaná ocenění a znalosti, také předměty kulturní hodnoty (dobové kostýmy) a účast na velmi dobře hodnocených akcích. Často je také tím, co si neseme z "opravdového" světa. Dovednosti, znalosti, často vystudované školy...
  • Externí kapitál: schopnost získat zdroje mimo komunitu (média, kontakty, místa na hry, DDM)
  • Sociální kapitál: označuje naše kontakty v komunitě a schopnost, jak jich dokážeme využívat. Je to trochu o tom, jak jsme známí. Mohu sice udělat skvělou hru, ale pokud o ní nikdo nebude vědět, bude to, připusťme si, z hlediska celé komunity trochu k ničemu. Sociální kapitál je motorem, který určuje postavení v poli. Často také představuje čas a energii věnovanou do larpového pole.
  • Symbolický kapitál: nezávisle na tom, jestli v současnosti něco děláme nebo ne. Často jde o kapitál získaný v minulosti, je to takový "konzervovaný" kapitál. Bývalí tvůrci, zasloužilí hráči, ale i celebrity.

Celkové množství kapitálu každého z nás můžeme s velkou mírou tolerance vyjádřit asi takto:

Celkový kapitál= sociální x (ekonomický + kulturní + tvůrce larpu + dalších aktivit + dobrého hráče + externí) + symbolický

Vzhledem k tomu, že naše komunita je relativně mladá a teprve se ustanovuje, je poměrně jednoduché stát se elitou. Jde zejména o ochotu věnovat čas a energii zejména do těch forem kapitálu spojených specificky s larpovým polemNutné je zdůraznit, že nabývání kapitálu a manipulace s ním se zpravidla neděje vědomě, ale jaksi automaticky, intuitivně. 4. Proč by se ale někdo chtěl vůbec stát takovou larpovou elitou?

Obrázek 2: Larpové pole Na přání autora byl graf z textu odstraněn

 

Proč jít nahoru a co s tím dělat

Snaha postoupit v hierarchii pole je spojená s touhou po uznání. Toho se právě dostává zejména těm s největším množstvím potřebného kapitálu, protože právě ti jsou v hierarchii pole nejvýše. Dále však platí, že čím výše v hierarchii pole jsem, tím více můžu ovlivňovat jeho podobu. Například určovat pravidla pole, říkat co se má a co nemá, ale také specifikovat, jaké kapitály určují strukturu pole (tedy co je třeba mít nebo umět k tomu, abych mohl postoupit v hierarchii pole) a v neposlední řadě určují trendy, které následuje nebo se vůči nim vymezuje zbytek komunity. Autority se pak snaží (nevědomě) definovat pravidla pole tak, aby se udržely nahoře.

Abychom se vrátili z abstraktního teoretizování zpět k diskutované problematice, aplikujeme nabyté poznatky na pole larpu. Je jasné, že autority určují další vývoj larpů u nás a také pravidla hry, podle kterých tento vývoj směřuje.

Ne vždy ale existuje mezi elitami na konkrétních pravidlech shoda. Čas od času dochází k rozštěpení pole a nastává situace, ve které není zřejmé, co je tou "dobrou praxí", co se "má" dělat. Zřejmá ukázka určování a změny pravidel je léta omílaná diskuse o ceně larpů, která měla ve své první fázi před čtyřmi lety za následek nejen samotné prosazení vyšších cen některých larpů (toto vnímeje jako ilustraci, cílem tohoto článku rozhodně není diskutovat cenu her), ale také jasné vymezení se celé komunity vůči těm, kteří tvrdí, že takové ceny "kradou dřevárnám duši" a naopak. Mimo takových zjevných pravidel ale mají také výrazný vliv na pravidla nepsaná, částečně nevědomá. Například, co je dobrý a špatný roleplaying, vymezení se vůči těm, které jsem označil za celebrity (to jsou podle nich ti, kteří sedí a tlachají v hospodě a nikdy nic neudělali, kteří vlastně nemají mít právo kritizovat ty, kteří něco dělají).

Důležitá skupina pravidel, kterou ovlivňují elity výrazně, je něco, co bychom nazvali vkus. Jsou to pravidla, co je pěkné, co není, co se má a co nemá dělat, jak mají vypadat kostýmy. V minulosti tímto způsobem došlo k odklonu od gamistického pojetí her, protože se "ukázalo, že se to má hrát jinak". Tím se také elity stávájí přirozeným vzorem pro ostatní. Určují trendy, ostatní se podle nich řídí, existuje zde určitá nápodoba elit. Druhou stranou téže mince je pak vymezení se vůči elitám ("pojďme to dělat přesně opačně").

Mimo určování pravidel pole elity budují komunitu jako takovou, dokonce rozhodují o tom, jestli komunita jako taková bude, nebo nebude existovat, případně v jaké podobě (protože právě tito lidé mimo jiné zajišťují komunikaci mezi sebou, mezi sebou se také často vymezují. Dokážeme si jistě například představi rozštěpení na dřevárnickou a larpovou komunitu jako dvě podobná, personálně částečně propojená, ale ideově rozdílná pole).

Elity mají též koordinační úlohu v komunitě. Předávají vědomosti, se střídavých úspěchem zajišťují, aby se další lidé nevydávali cestami, kde už je jasné, že "tudy ne, přátelé", zkrátka abychom dokola nemuseli objevovat kolo. Zpravidla se také snaží, aby se ta samá věc neděla zároveň na několika místech, snaží se lidi propojovat. Díky tomu se dílčí kroky jednotlivců nerozpadají na uplné nahodilosti, ale máme kde navazovat, pokud chceme.

Z druhé strany elity způsobují to, čemu sociologové říkají symbolické násilí. Jde o nenápadný tlak na ostatní, který ale "ti ostatní" často přijímají. Například nepsaný úzus, že prvohráči nemají hrát důležité role, protože je přeci logické, že to nemusí zvládnout.

V rámci vymezování se a konkurence jednotlivých elit a jejich vzájemného zápasu o co nejvyšší prestiž a úctu, dochází k narušení ideje komunity jako něčeho velmi sluníčkového, kde se všichni mají rádi a kde si všichni skvěle rozumí. V některých případech může být takový konflikt pro komunitu užitečný, může ji posunout dál, jindy jde jen o jakousi osobní antipatii a nesmyslné, stále omílané diskuse.

Možností, které se elitám (ať již vědomě, či nevědomě) nabízí, je tedy celá řada. Proč ale nemáme skvěle fungující skupiny, diskuse na úrovni a veřejnost stále o našich aktivitách nemá žádné specifické povědomí?

 

Proč elity neplní svou úlohu

Primárním zájmem autorit je udržet své postavení, protože jim přináší uznání. Změna pravidel pole, kterou mají ve svých rukou, by mohla způsobit ztrátu jejich privilegovaného postavení, které přináší nejen uznání, ale i další zisky přesahující larpové pole. Proto zdánlivě není jejich cílem cokoliv měnit. Stávající stav mnohosti konkurenčních paradigmat umožňuje získat pocit důležitosti relativně větší skupině lidí. To je však do značné míry iluze, značná část takových pseudo "autorit" je uznávaná jen ve svém nejbližším okruhu, pokud vůbec. V širokém měřítku celého pole je však změna směrem k multiparadigmatickému přístupu změnou pozitivní a přínosnou. Mohlo by tak dojít k oživení pole, změně jeho struktury a pravidel a bylo možné do něj vnést nové impulzy.

K tomu však může dojít jen při větší otevřenosti pole samotného. To mají v rukou současné autority larpové komunity. Autority by tak ale musely nutně riskovat svou pozici, poměrně rychle by ztratili pocit uznání ti, kteří se autoritami být snažíV zásadě je situaci pseudoautorit možné přirovnat ke snobismu. Snobové jsou lidé, kteří se snaží napodobit styl vyšších vrstev, ale chybí jim dostatečný kapitál a z jejich okázalého hýření vzniká často pouze směšná karikatura. 5. Zároveň by bylo třeba uvolnit pravidla pole tak, aby do názorové debaty mohli přispět další, kteří jsou zatím na jeho okraji. Není cílem rychle dodat novým členům pole potřebné kapitály, ale spíše upravit pravidla pole tak, aby se ti opravdu schopní měli možnost podílet na poli samotném.

Druhým výrazným aspektem je, že nejvyšší patra elit už nepotřebují službu komunity, ta jim nemá co nabídnout, jak jim pomoci. Tyto elity jsou totiž objektivně dál než ostatní, které nota bene často vedou za sebou a musí investovat svůj čas a energii (tedy kapitál) do toho, aby vůbec ti další nějak fungovali. Jinými slovy: elity nemají důvod investovat kapitál do celé komunity, ve které se investice hodně rozpustí (vezměme si jenom náklady na snahu komunikovat něco skrze celou komunitu), přitom by přicházely o řadu výhod, které v současnosti mají. V současné chvíli jsou něčím jedineční, ale o to by mohli snadno přijít, pokud by nedokázali dělat něco lépe než ostatní a dali veškeré své know-how jako podporu ostatním. Místo toho mohou investovat to samé výlučně do svého postavení a tím si mimo jiné udržet dostatečnou distanci od ostatních, ale také v rámci konkurenčního boje mezi elitami. Touha elit po důstojnosti, užitečnosti a cti si tak paradaxně žádá odmítnutí komunity.

Protože elity mají v tuto chvíli své postavení víceméně jisté, stačí jim, aby komunita fungovala na karnevalové bázi, protože tam se stačí šířit informace, mimo jiné o tom, že to jsou právě oni, kdo mají to postavení, kapitál, a že ho náležitě investují.

Co ale bude dál? Leží budoucnost komunity opravdu v rukou těch, kterým sice dala vyrůst, ale kromě nostalgie nemají jiný důvod, proč do ní dál investovat?

 

A co bude dál?

Načrtli jsme tedy, jak vypadá larpová komunita, že jsou v ní klíčoví hráči, které nazýváme elity. Tyto elity mají široké pole možností, jak komunitu ovlivňovat, fomovat a budovat. A jsou to především ony, které mají tuto úlohu. Avšak zdá se, že elity potenciál, který jim jejich postavení dává, úplně nevyužívají. Je to tedy taky, že budoucnost komunity leží v rukou těch, kteří na ní mají jen malý nebo žádný zájem? Myslím, že do značné míry ano. Nicméně jde o přirozený (a neříkám, že správný) důsledek současného stavu.

Je velmi pravděpobné (a zde se dostávám do teoretizující rovinyPodobnou situaci a trendy, které dál nastíním však můžeme sledovat na příkladu larpové komunity ve Skandinávských zemích. 6), že nastane izolace části elit, které se z komunity v podstatě vydělí a stanou se z nich ikony, které nebudou potřebovat komunitu. Budou to ti slavní, heroičtí tvůrci, kteří vytvářejí ty "nedostižné" larpy a stanou se "opravdovými" (profesionálními) elitami, se kterými se budou ostatní poměřovat a srovnávat. Tím se z nich po čase svými způsobem stanou celebrity, lidé, o kterých se hodně mluví.

Ze zbývající části elit se stanou tzv. služební elity [srv. Keller 2010]. To budou lidé, kteří přestanou investovat do vlastního postavení a budou svůj kapitál investovat do komunity jako takové. Budou spojnicí mezi komunitou a "opravdovými" elitami, budou komunitě ukazovat, jak tvoří "opravdové" elity. Samozřejmě se budou objevovat nové elity, které budou (narozdíl od "opravdových" elit) komunitu výrazně potřebovat, aby jim umožnila dostat se na její pomyslný vrchol a budou tak tvořit druhý pilíř, který bude komunitu budovat po odchodu části elit. Budou se spíše než vůči zbytku komunity vymezovat právě proti těm "opravdovým" elitám, které komunitu již opustily (což může, ale nemusí, být ku prospěchu komunity jako takové).

Je velmi pravděpodbné, že z naší komunity se stane karneval pro masy, které budou především konzumovat tvůrčí počiny relativně malého počtu elit.

Autor: Martin "Pirosh" Buchtík

 

 

Poznámky pod čarou:

  1. Právě na pojmech pole, kapitál a habitus je vystavena teorie Pierra Bourdieu [1998]. Pro zjednodušení jsem se rozhodl třetí z pojmů vynechat, je však třeba říci, že i on má svou úlohu. Velmi zjednodušeně řečeno, habitus označuje naši předchozí zkušenost a schopnosti, které si do pole přinášíme, určuje naši schopnost se v poli pohybovat a přijmout jeho pravidla hry.
  2. Například autor tohoto článku by mohl hrát alespoň druhé housle v poli literárním, zato v poli bojových umění nedisponuje žádným žádoucím kapitálem. Nicméně si stále slibuje, že jednou někoho zbije, jen co pořádně naposiluje – tedy získá potřebný kapitál.
  3. Je třeba říct že úvaha typu: "Karel elitou je a Pepa jen když napíše ještě jeden článek, čímž zvýší svůj kulturní kapitál" je prostě scestná a takto představený koncept použít prostě nejde.
  4. Nutné je zdůraznit, že nabývání kapitálu a manipulace s ním se zpravidla neděje vědomě, ale jaksi automaticky, intuitivně.
  5. V zásadě je situaci pseudoautorit možné přirovnat ke snobismu. Snobové jsou lidé, kteří se snaží napodobit styl vyšších vrstev, ale chybí jim dostatečný kapitál a z jejich okázalého hýření vzniká často pouze směšná karikatura.
  6. Podobnou situaci a trendy, které dál nastíním však můžeme sledovat na příkladu larpové komunity ve Skandinávských zemích.

Literatura

BOURDIEU, Pierre: Teorie jednání. Praha. Karolinum: 1998.

KELLER, Jan: Tři sociální světy: sociální struktura postindustriální společnosti. Praha: Sociologické nakladatelství. 2010.

LAZARSFELD,Paul Felix; BERELSON, Bernard; GAUDET,  Hazel. 1944.  The people's choice: how the voter makes up his mind in a presidential campaign, Columbia University Press.

 

 

Předcházející článek: Črta k larpové komunitě I - publikováno 18.10.2011

Přečtěte si i následující článek: Črta k larpové komunitě III - zatím nebylo publikováno

 

 

4.5
Váš hlas: Žádná Průměr: 4.5 (14 hlasů)

Ty články nejsou o larpu ale o životě. Kdyby elity byli otevřeny změnám tak by bylo sice všechno krásné, ale není to příliš velký požadavek? Tak se mi zdá jako šikovné řešení pouze povzbuzovat (popohnat) k stávání se elitou, protože ty nové, ačkoli ne všechny, s sebou nějaké změny určitě přinesou. Například vyžadovat, aby každá malá skupinka ve hře měla nějakého vůdce, kerý se bude snažit tu roli plnit, pokud se mu zadaří, získá uznání i mimo hru. Lidi obecně totiž nechtějí brát na sebe zodpovědnost a už vůbec ne si jí sami vyžadovat, ale s trochou tlaku z venčí?

"They come back as dreadnoughts when they get killed..."

Obvykle k ničemu komentáře nikam nepíšu, ale po přečtení článku mě nějak svrběly prsty.

1. Jak se objevilo na Facebooku, bylo by dobré napsat u Obrázku 2., jakým způsobem autor došel k rozdělení aspektů do pole. Zlepšilo by to věrohodnost, která je jinak na dobré úrovni.

2. Jde spíše o komentář, jak to vidím já i když jsem už asi sto let za opicemi.  "LARPová subkultura" se u nás stále vyvíjí, což je znát hlavně v její chaotičnosti a neustálenosti rolí a statusů a také vztahů. Pevných stálic, které nemění svoje role je stále dost málo (a možná jich ani nebude o moc víc). Dost jedinců i skupin se o pozici elity snaží, ale neznají způsob, jak to udělat a výsledky jsou potom spíše komické (hodně mluvím, málo dělám).

Z toho důvodu není vliv elit (což nejsou, jak to chápu já, jen jedinci, ale i skupiny) v současnosti stále příliš veliký, nebo aspoň ne takový, aby  bez nich "LARPová subkultura" nefungovala, nebo se neposouvala dále. Základním stavebním kamenem je různorodá směsice skupin a jedinců, kteří produkují záplavu nápadů, které se buď ujmou, nebo neujmou. Samozřejmě, jsou zde elity, které "udělaly díru do světa", ale podle mě většina není zavedená, časem zmizí a jejich role ve vývoji je menšinová. Přičemž elitu nechápu jako jedince, který vede skupinu kamarádů, ale jako osobu (nebo skupinu osob), která má takový status ve svém subkulturním LARPovém okolí.

Jak už jsem psal, většinu práce (a vlivu) v subkultuře vytváří uskupení a jednotlivci, kteří elitou nejsou a nejspíše se jí ani nestanou. Přechodně se objeví a časem zase zmizí, přičemž se jejich nápady nějakým způsobem vstřebají.

 

Nejsem sociolog, tak omluvte mojí terminologii, doufám, že je pochopitelné, co jsem se snažil říct :D

 

A touto cestou hned dvojité poděkování Piroshovi:
1) Pro mě jeden z nejlepších autorských článků, co na larp.cz vyšel za poslední rok

2) Díky jeho požadavkům jsme odhalili skryté features editoru článků :-). Díky

facebook

Nejbližší larpy