Chci vodku. Písemně


Redakce LARP.cz - zveřejněno12 Leden 2012

Druhá reportáž z městkého larpu Pražské Hlídky. (pozn. redakce: První reportáž byla vydána 19.12.2011 a byla publikována pod názvem: Pražská Hlídka IV - Nesmiřitelní ).

 

Budu pít až do němoty

A budu jí pít až do němoty. V duchu podobných prohlášení se odehrál již čtvrtý ročník Pražských hlídek, nesoucí název „Nesmiřitelní“. Městský larp na motivy knížek ruského autora S. Lukjaněnka, se odehrál ve dnech 24. - 27. listopadu, kdy Prahu zaplavili opět jak Temní tak Světlí, aby se ponořili do napínavé hry, organizované týmem Jana Danaketha Křenka, a pokusili se odkrýt další část tajemství vznášejících se nad Prahou již po staletí.

Nesmiřitelnost je základním principem celé hry – dvě strany, snažící se na jednu stranu udržet rovnováhu sil, ale zároveň usilující o své vlastní definitivní vítězství. Avšak v posledních dílech hry zdaleka nejde jen o zápolení Temných se Světlými – každá postava spíše válčí svou vlastní bitvu, ve které může být jak šachovým mistrem, tak i pouhým pěšákem na hracím plánu čítajícím celou Prahu a vlastně i její okolí. Jak vlastní cíle a snaha o získání co nejsilnější pozice nových hráčů, tak spletité intriky těch, jenž hrají hru od jejího počátku, utváří celý komplex zápletek i mimo původní organizační záměr. Hráčům je tak pokaždé umožněno nejen vychutnat si, co pro ně tentokrát organizace připravila, ale i rozehrát neuvěřitelnou spleť vlastních, často protichůdných, záhadných plánů a tajemství a tím se bavit i mezi sebou samými.

 

Jak Hlídky fungovaly

Hra samotná tento podzim započala řadou menších úkolů pro hráče, ale není všechno tak jednoduché jak se na první pohled zdá. Většina těch, kteří už alespoň jeden díl Hlídek odehráli počítá s tím, že sebemenší úkol se může rozrůst ve složitou skládanku – i díky tomuto principu ve hře po každém díle zůstává mnoho nedořešených linií a nezodpovězených otázek. Hlavním motivem se pak na první pohled jevilo vyřešení situace ohledně narušené rovnováhy sil v hlavním městě, zatčení jedné z klíčových postav celé hry – Temného mága Charistarcha a zabránění rozrůstání drogové sítě, pomaličku do Prahy pronikající z Plzně. Krom řešení hlavních linií se však hráči snažili, jako obvykle, pochopit i děj z předchozích dílů a vyřešit záhady, na které se jim do této doby nepodařilo přijít. Mnoho zábavy přineslo také klasické řešení každodenních problémů Hlídek – odchytávání pytlačících upírů, pomstychtivých mágů, sebevražedných vědem a utrápených maminek, jejichž dětem hrozí nebezpečí. Důležitým prvkem je také vždy vlastní interakce mezi hráči, jejich život na štábu Denní či Noční hlídky, vlastní pletichaření jak proti druhé hlídce, tak proti svým vlastním kolegům. Toto je právě jednou z nejlepších věcí Pražských hlídek – i pokud zrovna není quest na který je nutné jet, hráči sami mezi sebou hrají „o sto šest“ a zabaví se vlastním roleplayingem. Výsledkem je pak přehršel veselých hlášek, popíjení herní i neherní vodky ruských kolegů a mnoho vtípků na účet druhé herní strany – uveďme jednu dvě jen pro příklad „Pan Maršík se za námi koulel Vinohradskou a pak se svou vahou propadl do nižší hladiny šera, také způsob.“ či "To tu krev na podlaze ani neutřete?" 
"Tu vylížou upíři...".

 

Hodnocení na závěr

Díky tomu, že každý hráč může vstoupit do hry v roli jedné z osmi specializací, z nichž každá má své unikátní vlastnosti, a dále si vybrat z přehršle kouzel, rituálů a dovedností, které se následně naučí, si každý najde přesně tu kombinaci, která mu bude vyhovovat a kterou dokáže nejlépe zahrát. Žádná z postav tak není stejná, ani svým charakterem a přístupem k životu, ani svou komplikovanou historií a přístupem ke hře jako takové, ani herními schopnostmi na jejichž využívání si hra zakládá. Osobní růst každé postavy pak umožňuje se s každým ročníkem posunout dále, objevovat nové herní mechanismy a mít radost z vylepšování vlastních možností.

Organizace pak velkým dílem přispívá k celkovému dojmu ze hry. Nejedná se jen o pečlivě připravené zápletky a scénáře, rozpracované do nejmenšího detailu (přesto, že to vždy hráčům nemusí být na první pohled zřejmé), ale také o snahu vyvažovat pravidlovou složku, neustále zlepšovat hratelnost celého settingu a přidávat nové a inovativní prvky tak, aby i ti, co hrají Hlídky už delší dobu, stále nacházeli nové a zajímavé podněty, kouzla i rituály.

I když jsme tento podzim nerozluštili žádnou velkou záhadu či nepřišli na kloub nějakému velkému machinačnímu spiknutí, dle ohlasů si všichni hru užili po svém. Odehrálo se mnoho dramatického, opět jsme si vychutnali život hlídkařů, strážící křehkou hranici rovnováhy mezi Světlem a Tmou a možná i trochu nahlédli pod pokličku věcí budoucích. Rozpletlo se další klubko dějových linií, které bude možné řešit v dalším dílu, tentokrát měsíčním, který se odehraje, již tradičně, na jaře příštího roku. A co říci nakonec? Za nás všechny rozhodne Čas...

Lilliane Leigh Garrat

Autor: Lill

 

 

O čem se v článku mluví
Název akce: Pražská Hlídka IV - Nesmiřitelní
Datum: 24. - 27. listopad 2011
Místo: Praha
Pořadatel: Danaketh
Typ: Městská hra (Současnost)
Webové stránky: http://www.prazskahlidka.cz
Počet účastníků: 50
Další informace: 15+, Hra vhodná pro zkušené, Životový systém,
Předchozí ročníky:
Podpora o.s.: žádné

 

2
Váš hlas: Žádná Průměr: 2 (1 hlas)

Jojo a nebo když si Pavel Maršík šel obědnat pivo a povídá: "Světlý!" A barman v Nekropoli: "To vidím, ale co si dáte?"

facebook

Nejbližší larpy